EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC:

Společný referenční rámec pro jazyky
- Prezentace Společných referenčních úrovní

V následujícím přehledu uváděné obtížnostní stupně jsou uvedeny pouze pro usnadnění základní orientace. Východiskem pro stanovení obtížnostního stupně je šestistupňová škála jazykových úrovní(A1,A2,B1,B2,C1,C2), na které stupeň C2 označuje nejvyšší obtížnost, tudíž nejvyšší úroveň jazykových znalostí a dovedností, se kterou pracuje i Společný evropský referenční rámec, který byl vypracován Oddělením moderních jazyků Rady Evropy a uveden do života v roce 2001 – Evropském roce jazyků.

SPOLEČNÉ REFERENČNÍ ÚROVNĚ:
globálně pojatá stupnice

Uživatel základů jazyka
A-1
Rozumí často užívaným každodenním výrazům a základním frázím umožňujícím mu uspokojovat základní životní potřeby a umí takové výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a jiné, umí se ptát na osobní údaje, jako například kde někdo žije, koho zná a co vlastní, a umí na podobné otázky odpovídat. Dokáže se jednoduše domluvit, pokud člověk, se kterým mluví, hovoří pomalu a zřetelně a je ochoten mu pomoci.
A-2
Rozumí větám a často užívaným výrazům týkajícím se každodenního života (například základní osobní údaje a informace o rodině, nakupování, místo, kde žije, zaměstnání). Dokáže komunikovat v jednoduchých, často se opakujících situacích, které vyžadují jednoduchou, přímou výměnu informací o důvěrně známých, často se opakujících záležitostech. Jednoduchým způsobem umí popsat své vzdělání, své nejbližší okolí a věci týkající se bezprostředních potřeb.

Samostatný uživatel
B-1
V hlavních rysech rozumí informacím o důvěrně známých věcech, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase apod., pokud jsou vyjádřeny zřetelným standardním způsobem. Umí se vypořádat s většinou situací, které mohou nastat při cestování na území, kde se daným jazykem hovoří. Umí vytvořit jednoduchý souvislý text o tématech, která dobře zná nebo která ho osobně zajímají. Dokáže popsat zážitky a události, sny, naděje a touhy a stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory a plány.
B-2
Rozumí hlavním myšlenkám složitých textů jak s konkrétními, tak abstraktními náměty, včetně odborné diskuse o oboru své specializace. Dokáže se dorozumět tak plynule a spontánně, že může uspokojivě vést běžný dialog s rodilými mluvčími bez většího úsilí na obou stranách. Umí sestavit jasný podrobný text o širokém okruhu témat, vysvětlit stanovisko k aktuálním problémům a uvést výhody a nevýhody různých možností.

Zkušený uživatel
C-1
Rozumí širokému okruhu náročných delších textů a dokáže rozpoznat skrytý význam. Umí se vyjadřovat plynule a spontánně, bez příliš zjevného hledání výrazů. Dokáže používat jazyk pružně a účinně pro společenské, studijní a pracovní účely. Umí vytvořit jasný, dobře členěný podrobný text o složitých tématech, prokázat uvědomělé užití zásad stavby textu, spojovacích a prostředků vyjadřujících vazby v textu.
C-2
Snadno rozumí prakticky všemu, co slyší nebo čte. Dokáže shrnout informace z různých mluvených a psaných zdrojů, rekonstruovat argumenty a vysvětlení a souvisle je prezentovat. Umí se vyjadřovat spontánně, velice plynule a přesně, přičemž rozlišuje jemnější významové odstíny i ve složitějších situacích.

Jednotlivé zkoušky, které odpovídají Společným referenčním úrovním:

I. Státní jazykové zkoušky
- Státní základní jazyková zkouška - SZJZ obtížnostní stupeň : B2
- Státní všeobecná jazyková zkouška - SVJZ obtížnostní stupeň : C1
- Státní jazyková zkouška speciální - překladatelská- SJZS-P obtížnostní stupeň : C2
- Státní jazyková zkouška speciální - tlumočnická - SJZS-T obtížnostní stupeň : C2

II. Cambridgeské zkoušky - University of Cambridge
Key English Test obtížnostní stupeň : A2
PET- Preliminary English Test obtížnostní stupeň : B1
FCE - First Certificate in English obtížnostní stupeň : B2
CAE - Certificate in Advanced English obtížnostní stupeň : C1
CPE - Certificate of Proficiency in English obtížnostní stupeň : C2

IELTS - International English Language Testing System

Jedná se spíše o rychlý způsob ověření stupně znalostí. Tuto zkoušku nelze „neudělat“. Úspěšnost se hodnotí od známky 1 - 9, přičemž známkou 1 je ohodnocen kandidát, jehož znalost je téměř nulová. Některé univerzity v Británii vyžadují stupně 6 až 7, pro některé odborné kursy stačí stupeň 5. O výsledku se nevydává se vysvědčení, ale Test Report Form - zpráva o dosažených výsledcích, která má v Británii platnost dva roky. Kandidáti nemohou test opakovat dříve než po 3 měsících.

BEC - The Business English Certificate

BEC 1 - obtížnostní stupeň : A2-B1
BEC 2 - obtížnostní stupeň : B2
BEC 3 - obtížnostní stupeň : C1

CEIBT - Certificates in English for International Business and Trade obtížnostní stupeň : C1

III. Zkouška TOEFL
TOEFL je zkouška z angličtina jako cizího jazyka, kterou při přijímání většiny cizinců ke studiu, stážím a jiným formám pobytu vyžadují téměř všechny severoamerické vysoké školy, univerzity, státní instituce a vládní organizace. Každá instituce si stanoví na škále skóre minimální počet bodů, případně pásmo, nezbytné pro prokázaní odpovídající jazykové kvalifikace pro příslušnou instituci. Při této zkoušce není tedy uplatněn systém prospěl/ neprospěl ( podobně jako IELTS ji nelze „neudělat“ ), ale uvádí se pouze bodové ohodnocení.

Pro účely amerických úřadů a vysokých škol má zkouška omezenou platnost 2 roky.

IV. Oxfordské zkoušky - University of Oxford Delegacy of Local Examinations ( UODLE)
Oxford Preliminary obtížnostní stupeň –B1
Oxford Higher obtížnostní stupeň – B2+

V. Zkoušky London Chamber of Commerce and Industry
English for Business - 3 úrovně:
1. obtížnostní stupeň B1
2. obtížnostní stupeň B2
3. obtížnostní stupeň C1

English for Commerce - 3 úrovně:
1. obtížnostní stupeň B1
2. obtížnostní stupeň B2
3. obtížnostní stupeň C1

VI. Pitman Qualifications
ESOL - English for Speakers of Other Languages
Zkouška se používá zejména k ověřování dosaženého pokroku ve studiu jazyka. Zkouška nemá ústní část.

ESOL má 5 stupňů:
1. - obtížnostní stupeň A2
2. - obtížnostní stupeň B1
3. - obtížnostní stupeň B2
4. - obtížnostní stupeň C1
5. - obtížnostní stupeň C2


Ustanovení souboru společných referenčních bodů nijak neomezuje způsob, jakým se různé oblasti vzdělání v rámci různých pedagogických tradicí rozhodnou uspořádat či popsat svůj systém úrovní a modulů. Zároveň lze očekávat, že se přesné formulování souboru společných referenčních bodů a slovního vyjádření deskriptorů bude časem vyvíjet s tím, jak do popisu budou zahrnovány zkušenosti členských států a institucí s podobnou odborností. Je rovněž žádoucí, aby společné referenční body byly pro různé účely prezentovány různými způsoby. Pro některé účely bude vhodné shrnout soubor navržených společných referenčních úrovní do jednotlivých holisticky pojatých odstavců, jak to ukazuje Tabulka 1. Taková jednoduchá „globální“ reprezentace zjednoduší vysvětlení systému uživatelům, kteří nejsou specialisté v oboru, a zároveň poskytne orientační body učitelům a těm, kteří plánují kurikula.